Avokádo a párování s nápoji

Pokud se jedná o párování s víny, má avokádo komplikovanou reputaci. Zkrátka látky v něm obsažené se nesnoubí s většinou stylů vína. Párujte jej tedy s pikantními bílými víny jako je novozélandský Sauvignon Blanc. Osvěžující kyselina kontrastuje se sladkostí a tučností tohoto lahodného plodu. Ze stejného důvodu skvěle funguje i neročníkové šampaňské nebo Pinot Grigio. S červenými víny je to složitější, protože taniny ve víně mohou mít problém s vysokým obsahem přírodního oleje avokáda. Pokud červené, doporučuji spíše lehké víno, například Beaujolais nebo lehký Pinot Noir. Pokud pojídáte sushi California rolls, potom zkuste Junmai-shu saké, jehož plnost, bohatost a vysoká kyselina doplní krémovost a jemnou chuť avokáda. 

Doporučené nápoje k avokádu

5/5

Dokonalé! Svatý grál, který chce většina gourmetů zažít! 

4/5

Skvělé velmi často doporučované snoubení!

3/5

Doporučované párování mnoha sommeliéry.

2/5

Netradiční snoubení, které může příjemně překvapit.

vyhnete se

Vyhněte se!

4/5

Výhradně z odrůdy Chardonnay. Základní Chablis a Petit Chablis je velmi prosté s chutí zeleného ovoce a vysokou kyselinou, lepší výrobci a polohy dávají aroma zralého ovoce. Doporučuji především CHABLIS PREMIER CRU a GRAND CRU, které pocházejí z vinic lépe situovaných na svazích, což dává vínu větší koncentravanou ovocnost (spíše citrusy než zelené jablko), jsou plnějšího těla s vyvažující vysokou kyselinou.

4/5
3/5

Veltlínské zelené (Grüner Veltliner)

Veltlínské zelené – nebo chcete-li Grüner Veltliner – není jen nejrozšířenější odrůdou českých a moravských vinic. Je to odrůda, která spojuje každodenní svěžest s noblesou velkých vín. Veltlín, jak mu zkráceně říkáme, má svůj původ patrně v Rakousku, odkud se rozšířil i do našich krajů. Ve státní odrůdové knize figuruje již od roku 1941, a není divu – jeho všestrannost a charakter ho činí výjimečným v každém ročníku.

Stylová pestrost podle vyzrálosti

V závislosti na stupni vyzrálosti hroznů a stylu zpracování může Veltlínské zelené nabídnout širokou škálu chutí. Mladá vína bývají svěží, s jemně muškátovými tóny, květinovou vůní a zelenožlutou barvou. Tato lehčí varianta je ideální k běžnému popíjení – například ve spojení se studenými masy, zeleninovými saláty nebo tradičním českým kaprem.

U vyzrálých ročníků a kvalitnějších zpracování se však Veltlín mění v komplexní víno s medově lipovými tóny, kořenitostí bílého pepře a mandlovým dozvukem. Při delším ležením v lahvi získává i smetanový charakter, který jej činí ideálním partnerem pro hovězí maso či jemné smetanové omáčky. Svým charakterem si najde místo nejen na každodenním stole, ale i ve vybraných degustačních menu.

Acidita jako horská dráha

Když víte, co v chuti hledat, Grüner Veltliner přestane působit jako „neutrální bílá odrůda“, za kterou ho často považují méně zkušení degustátoři. Jeho kyselina má totiž výjimečně dynamický průběh – zprvu působí nenápadně, pak rychle narůstá, na chvíli ustoupí, aby se v závěru znovu objevila s ještě větší intenzitou. Tento vlnovitý pohyb kyseliny, připomínající jízdu na horské dráze, dodává vínu nezaměnitelnou živost a jiskru. Na patře působí až elektrizujícím dojmem, doslova pulzuje a zanechává dlouhý, svěží a energický dozvuk., tangy charakter a dlouhý, rezonující závěr.

Evropské srdce – Rakousko

Nejvýznamnější evropské apelace pro Grüner Veltliner najdeme v Rakousku, především ve vinařských regionech Kamptal, Kremstal a Wachau. Každý z těchto regionů propůjčuje vínu jedinečný styl:

  • Kamptal a Kremstal se soustředí na čistá, minerální vína s precizní kyselinou, často kvašená v nerezových tancích. Kamptal nabízí vína přesnější a energičtější, Kremstal pak o něco jemnější a zaoblenější.

  • Wachau, známý svým klasifikačním systémem (Steinfeder, Federspiel, Smaragd), produkuje plnější, koncentrovaná vína. Pro dosažení zralosti potřebné pro kategorii Smaragd se zde občas vyskytuje i ušlechtilá plíseň (botrytis), která přidává vínům krémovost, barokní komplexitu a často i stopu dubového zrání.

Wachauský Veltlín bývá zlatožlutý s nádechem dozelena, suchý, s tóny bílého pepře, celeru, minerálů a koření. Podle vyzrálosti hroznů se ve vůni objevují jablka, grapefruit, ale i tropické ovoce. S věkem mohou tyto vína získávat tóny medu a toustu.

Zajímavosti ze světa

Ve vinařských oblastech mimo Evropu, například v Austrálii, se Grüner Veltliner uplatňuje především v lehčích, svěžích variantách s dotekem limetky, vodnice a bílého pepře. I zde však může ukázat svůj potenciál při pečlivém zpracování a důrazu na terroir.

Všestrannost i elegance

Grüner Veltliner je také často využíván do cuvée pro výrobu šumivých vín, kde přidává svěžest, kyselinu i jemnou kořenitost. Ať už se tedy setkáte s jeho lehčí variantou, šumivým provedením či mohutným Smaragdem z Wachau, vždy nabídne jedinečný chuťový zážitek.


Shrnutí

Veltlínské zelené není jen pilířem českého a rakouského vinařství – je to fascinující odrůda s osobitým projevem, širokou škálou stylů a schopností stárnout s noblesou. Ať už jako doprovod ke smaženému kapru nebo partner pro gastronomické experimenty, jedno je jisté: když ho poznáte, stane se nezapomenutelným.

➡️  🥂+ 🍽️ Veltín & jídlo. Objevte ideální párování pro jednotlivé styly


 

3/5
2/5
2/5
2/5
2/5

PINOT BLANC je odrůda pocházející z Burgundska. Dříve se jí u nás říkalo Burgundské bílé. Po tlaku Francie na změnu jména byly všechny Pinot odrůdy přejmenovány na Rulandské, což je ovšem anachronismus. Název Rulandské totiž vznikl nepochopením a z neznalosti v roce 1993, když k přejmenování došlo podle německého názvu odrůdy Pinot Gris – Ruländer. obchodníka s vínem Johann Spergra Rulanda,  Johann se zasloužil o rozšíření odrůdy Pinot Gris (u nás dnes Rulandské šedé) v Německu. Ve Francii je nazývána Pinot Blanc, v Itálii Pinot Bianco, v Německu a Rakousku Weisser Burgunder a v Maďarsku Fehér burgundi. Původní český název je Roučí bílé. Odrůda vznikla pupenovou mutací z odrůdy Pinot noir, která má ale modré hrozny.

V Evropě je Rulandské bílé oblíbené zejména v Alsasku (Francie), německém Porýní a na jihu Tyrolska (Itálie). V Česku se pěstuje ve všech vinařských podoblastech. Nejvíce je rozšířena na Slovácku a Mikulovsku (především na Pálavě) ale i v Čechách na Litoměřicku. Víno má plnou chuť s minerálním základem, svěží kyseliny a květinovou vůní, která přechází do aroma hrušek a chlebové kůrky. Víno se hodí takřka k jakémukoliv masu, pečené drůbeži, sladkovodním rybám, ale i ke krémovým polévkám.

 

2/5

Kvalitnější vína ze severovýchodu Itálie ukazují větší hloubku chuti než jejich levnější alternativy z velkoobjemové produkce v Benátsku. Kvalitnější vína pochází z klonů odrůdy, které můžete najít také ve Francii a Německu; mají menší bobule a nabízí tak více koncentrovaná vína.

Opakem jsou vína Pinot Grigio z Veneto pocházející z klonů se světlou slupkou a velkou bobulí s velkým poměrem dužiny. Tento “vodovitý” klon společně s brzkým sběrem a vysokými výnosy produkuje relativně neutrální a nevýrazná vína.

2/5
2/5
2/5

V Argentině se pěstuje předevšímv regionech Salta, La Rioja, San Juan a Mendoza. Ta nejlepší vína pochází z vysokých nadmořských výšek v regionech Cafayate, v provinci Salta. Víno je intenzivně ovocné, s květinovým aroma, středním tělem a kyselinou. Typická je chuť peckového ovoce a melounu. Protože se jedná aromatickou odrůdu, vinifikuje se obvykle v nerezových tancích s kontrolovanou teplotou.

Napsat komentář