Řericha: Jaké víno se k ní hodí?

Řeřicha, tento chladivý “pepřový” list se hodí ke vychlazenému bílému vínu s nádechem kopřiv.  Takové bílé víno se hodí k salátu z řeřichy se pstruhem. Pokud chcete více “nóbl” salát, potom řeřichu podávejte s kousky papáji a řeckým sýrem Feta. V takovém případě ovšem potřebujete svěží bílé s nakopávající kyselinou. Pokud je řeřichový salát přílohou k hovězímu steaku, potom samozřejmě sáhněte po pichlavém červeném, raději než po jemném červeném víně. Jaké konkrétní kombinace tedy doporučujeme?

Řeřicha, řeřichový salát a doporučená vína

5/5

Dokonalé! Svatý grál, který chce většina gourmetů zažít! 

4/5

Skvělé velmi často doporučované snoubení!

3/5

Doporučované párování mnoha sommeliéry.

2/5

Netradiční snoubení, které může příjemně překvapit.

vyhnete se

Vyhněte se!

4/5
MINERÁLNÍ SANTORINI Z NEREZU (BEZ ZRÁNÍ v DUBOVÝCH SUDECH) je nejpopulárnější styl vín produkovaných na tomto nádherném sopečném ostrově v kykladském souostroví. Řecká odrůda Assyrtiko, která z tohoto ostrova pochází, je základem pro vína SANTORINI PDO (chráněné označení původu); pouze max. 25% vína lze doplnit z odrůd Athiri a Aidani. Pokud jsou tyto dvě odrůdy výrazněji zastoupeny, potom je výsledné víno více poddajné a plnější. V suchých vínech můžete najít výrazné a koncentrované chutě vyzrálých citrusů a peckového ovoce a vysokou šťavnatou kyselinu. Mezi špičkové exempláře s 100% Assyrtiko patří: Sigalas SantoriniArgyros Assyrtiko, Santo Assyrtiko, Gaia Thalassitis, Gavalas Santorini and Volcanic Slopes.
4/5

Díky teplejšímu klima a nižším nadmořským výškám než v toskánském Chianti, jsou zdejší vína intenzivnější a plnější. Vína BRUNELLO DI MONTALCINO musí být vyrobena zcela z odrůdy SANGIOVESE a musí zrát minimálně 5 let (z toho minimálně 2 roky v dubovém sudu) než jsou uvedeny na trh. Výrobci Brunella mohou úmyslně prodávat svá vína pod méně prestižním označením ROSSO DI MONTALCINO DOC, např. pokud se jedná o méně úspěšný rok a nebo pokud chtějí část produkce uvést dříve na trh než za 5 let. Tato vína jsou také dříve přístupná i cenově dostupnější.

4/5

CHIANTI CLASSICO DOCG pochází z tradiční centrální části z vyšších nadmořských výšek, což zpomaluje zrání hroznů, zachovává šťavnatou kyselinu a bylinné tóny. Typické je aroma a chuť třešní.

CHIANTI CLASSICO RISERVA DOCG musí zrát minimálně 24 měsíců a z toho alespoň 3 měsíce v láhvi. Je na rozhodnutí vinaře, zda-li bude víno zrát v dubovém sudu a kolik měsíců. V praxi ovšem drtivá většina RISERVA vín zraje v dubovém sudu před uvedením na trh.

4/5

Australský Shiraz je vyráběn ze stejné odrůdy jako francouzský Syrah. Jinde ve světě je většinou tato odrůda pojmenována podle své francouzské varianty. Australský koncentrovaný a více ovocitější styl si přímo říkal o odlišné pojmenování. Bylo rozhodnuto, že se australská verze Syrahu, tedy “Shiraz”, pojmenuje podle iráckého, resp. perského města, kde byla podle legendy poprvé pěstována. Podle legendy ji do francouzského Marseille přivezly Féničané kolem roku 600 př. n. l. Křižáci ji prý mezi lety 1095 a 1291 přivezli z Persie až do údolí řeky Rhôny. Ovšem tato legenda je mylná. Křižáci vždy operovali ve Svaté zemi a nikdy nešli tak daleko za její hranice, tedy až do Persie. Její původním domovem je skutečně severní Rhôna, především apelace Hermitage a Côte-Rôtie.

Světoznámý australský Shiraz z horských regionů Hunter a Barossa Valley se projevuje aroma koncentrovaného černého ovoce, s lehce zemitým a kořenitým charakterem. V chladnějších australských regionech (např. Great Southern, Geelong a Heathcote) se výrábějí přímější, více pepřové styly, které jsou podobnější vínům ze Severní Rhôny ve Francii, která je považována za domov této odrůdy.

3/5

V mladých vínech naleznete aroma a chuť citrusů a peckového ovoce, někdy s tóny bílého pepře. Zráním v sobě rozvinou aroma medu a toastu. Většina vinařů fermentuje a nechává vína zrát v nerezových tancích, ovšem staré dubové sudy jsou také často využívány a někteří producenti dokonce nechávají zrát čast svých nejlepších vín v nových sudech barrique.

Největším producentem Veltlínského na světě jsou vinaři z Rakouska (přes 60%). Na 2. místě je Slovensko. Čeští vinaři jsou 4. na světě, protože se jedná o nejpěstovanější odrůdu révy vinné v ČR. Na Moravě je nejvyhlášenější Znojemsko, kde se nejtypičtější Veltlíny na dobrých polohách  projevují vůní s muškátovým nádechem nebo mandlovými tóny. V chuti jsou svěží, kořenitá, pepřnatá a minerální.

Napsat komentář