Zeleninová pizza (pizza vegetariana): jaké víno nebo pivo se k ní hodí?

Pokud máte rádi odlehčenou vegetariánskou pizzu (pizza vegetariana) s čerstvou zeleninou, jako jsou papriky, olivy a cibule, použijte suché růžové nebo lehké bílé víno. Křupavý Sauvignon blanc s tóny citrusů a nádechem trávy nebo papriky je skvělou volbou vedle zelené zeleniny, jako je špenát nebo brokolice. 

Pizza parmigiana, která je inspirovaná italským pokrmem parmigiana di melanzane) je ozdobená obalovaným smaženým lilkem a dobře se k hodí lehké až středně plné červené víno, jako je Pinot Noir, Chianti nebo Barbera. Jasné ovocné tóny a lehká zemitost ve víně přináší to nejlepší z tohoto bohatého, aromatického jídla. Jaké pivo nebo víno se hodí k pizza ortolana (zelinářská pizza), pugliese a dalším druhům vegeteriánské pizzy?

Pizza Vegetariana

Vegetariánská pizza

Jak název napovídá, tento italský druh pizzy je vytvořen tak, aby oslovil vegetariánské patro. Pizza vegetariana se skládá ze základního těsta na pizzu, které je potřené rajčatovou omáčkou, mozzarellou a kombinací čerstvé sezónní zeleniny, typicky cukety, lilku a papriky, které jsou téměř vždy předvařené.

Mezi další typické polevy patří paprika, artyčoková srdce, špenát, mrkev, cibule, houby, kapary, celer, olivy a oregano. Pizza je obvykle zakončena kapkou olivového oleje a několika lístky čerstvé bazalky. Vegetariánská pizza se může snadno stát veganským jídlem, když vynecháte mozzarellu.

Pizza Parmigiana

Parmazánová pizza

Pizza parmigiana, inspirovaná jiným italským pokrmem – tradiční jihoitalskou specialitou, známou jako parmigiana di melanzane nebo lilkový parmezán – je chutným zpestřením tohoto pokrmu, který používá hlavní ingredience pokrmu jako polevu.

Tentu druh pizzy je tradičně přelit rajčatovou omáčkou, plátky lilku (které se obvykle smaží), sýrem mozzarella a velkým množstvím strouhaného sýra Grana Padano. Rajčatová omáčka je obvykle obohacena o česnek, cibuli, oregano a bazalku. Po upečení se pizza obvykle pokape olivovým olejem a navrchu se ozdobí lístky čerstvé bazalky.

Pizza Ortolana

Zelinářská pizza

Název této klasické italské pizzy v překladu znamená zelinářská pizza. Skládá se ze základního těsta na pizzu, které je potřeno rajčatovou omáčkou, přelité mozzarellou a grilovanými plátky lilku a cukety a následně zapečeno. Nakonec je pizza ortolana typicky pokapaná olivovým olejem a doplněná čerstvou bazalkou.

Pizza Melanzane

Lilková pizza

Pizza melanzane je italská lilková pizza. Pizza je tradičně politá rajčatovou omáčkou a přelitá sýrem mozzarella a plátky lilku, které se před použitím na pizzu obvykle smaží, restují nebo opékají. Mozzarella se někdy přidává ke konci pečení.

Jemná a masitá dužina lilků skvěle doplňuje základní pizzu se sýrem a rajčatovou omáčkou, jejíž chuť lze ještě zvýraznit kápnutím olivového oleje, hrstí čerstvých lístků bazalky nebo oregana.

Pizza Pugliese

Apulská pizza

Jak název napovídá, tento klasický italský druh pizzy je pojmenován podle regionu Puglia. Ve své nejjednodušší podobě je základní těsto na pizzu přelité rajčatovou omáčkou, mozzarellou a kroužky červené cibule. Typické variace zahrnují nahrazení mozzarelly sýrem Provolone nebo Pecorino a přidáním dalších přísad, jako jsou ančovičky, oregano, kapary nebo olivy.

Pizza Potatosa

Bramborová pizza

Pizza patatosa, je klasický druh bramborové pizzy, která je tradičně přelita rajčatovou omáčkou, mozzarellou a bramborami. Před naaranžováním na základ pizzy se brambory nakrájí na klínky nebo tenké plátky, poté se spojí s olivovým olejem a aromatickými bylinkami, jako je rozmarýn nebo tymián, které pokrmu dodají krásnou chuť a vůni.

V celé Itálii existuje mnoho verzí této pizzy, od těch, které vyžadují smažené brambory nebo bramborovou kaši místo pečených, až po ty, které používají jako základ obyčejnou bílou pizzu. V Itálii lze bramborovou pizzu nalézt v různých tvarech, včetně kruhových, podlouhlých nebo obdélníkových.

Doporučené nápoje k zeleninovým pizza: vegetariana, melanzane, ortolana, parmigiana, pugliese apod.

Rated 5 out of 5

Dokonalé! Svatý grál, který chce většina gourmetů zažít! 

Rated 4 out of 5

Skvělé velmi často doporučované snoubení!

Rated 3 out of 5

Doporučované párování mnoha sommeliéry.

Rated 2 out of 5

Netradiční snoubení, které může příjemně překvapit.

vyhnete se

Vyhněte se!

Rated 4 out of 5

Barbera: kyselinová páteř Piemontu, která znovu definuje moderní červené víno

Nejpěstovanější odrůda italského regionu Piemont. Vyrábějí se z ní  červená vína pod označením Barbera d’Asti DOCG (častěji považována za kvalitnější) a Barbera d’Alba DOC. Má střední až tmavou barvu, nízké až střední třísloviny a vysokou kyselinu. Typické je aroma červených třešní a švestek, někdy i černého pepře. Vína jsou obvykle vyráběna ve dvou stylech: jako mladé a ovocné bez jakéhokoliv ovlivnění dubovým sudem a nebo jako barrique s kořenitou chutí.

Barbera je jednou z nejzásadnějších italských červených odrůd – a zároveň jednou z nejvíce nepochopených. Po desetiletí byla vnímána jako „pracovní víno“ Piemontu: spolehlivá, výnosná, určená k rychlé konzumaci. Dnes však Barbera prochází zásadní renesancí a v rukou špičkových vinařů se mění v precizní, terroirové a překvapivě hluboké víno, které obstojí i v intelektuálním srovnání s Nebbiolem.

Její síla neleží v tříslovinách ani v aromatické expresi, ale v architektuře chuti: vysoké kyselině, čistotě ovoce a schopnosti reagovat na původ i práci ve sklepě.


Základní charakter Barbery: co ji definuje

Bez ohledu na region má Barbera několik konstant:

  • vysokou přirozenou kyselinu

  • nízký až střední obsah taninů

  • hlubokou rubínovou barvu

  • aromatiku založenou na červeném a tmavém ovoci

Právě kombinace tmavé barvy + nízkých taninů + výrazné kyseliny je prvním klíčem k jejímu rozpoznání při slepé degustaci.


Piemont jako domov Barbery: regiony, které mění styl

Ačkoli se Barbera pěstuje i mimo Itálii, její skutečná identita je neoddělitelně spjata s Piemont. Zde vznikají její referenční styly.

Barbera d’Asti

Nejklasičtější a často nejvyváženější projev odrůdy.

  • šťavnaté višně, třešně, ostružiny

  • živá, energická kyselina

  • střední tělo, velmi dobrá pitelnost

Moderní Barbera d’Asti často pracuje se sudem, který dodává strukturu, ale nezakrývá ovoce.

👉 Ve slepé degustaci: harmonické, šťavnaté, s jasnou kyselinovou páteří, ale bez výrazných taninů.


Barbera d’Alba

Serióznější a strukturovanější styl.

  • nižší výnosy

  • častější použití dubu

  • tmavší ovoce, koření, někdy čokoláda

Blízkost oblastí Barolo a Barbaresco se zde často promítá do ambicióznější vinifikace.

👉 Ve slepé degustaci: působí „vážněji“ než Barbera d’Asti, ale stále bez nebbiolové tříslovinové sevřenosti.


Monferrato

Region s největší variabilitou stylů.

  • od lehkých, přímých vín až po koncentrované, sudové verze

  • často velmi dobrý poměr kvality a ceny

👉 Ve slepé degustaci: stylově nejednotné – zde je nutné číst strukturu, nikoli očekávat archetyp.


Barbera mimo Piemont: jiná tvář stejné odrůdy

Itálie mimo Piemont

V Lombardii či Emilii-Romagni dává Barbera:

  • měkčí, ovocnější vína

  • nižší kyselinovou tenzi

  • často gastronomický, nenáročný styl


Argentina

Barbera zde slouží jako alternativa k Malbecu.

  • vyšší alkohol

  • zralejší ovoce

  • nižší kyselinový kontrast

👉 Ve slepé degustaci: může působit „novosvětsky“, ale stále postrádá výrazné taniny.


USA (Kalifornie)

  • často svěží, přímý styl

  • důraz na pitelnost

  • minimum sudu

👉 Ve slepé degustaci: pokud víno připomíná Zinfandel bez taninů a s vyšší kyselinou, Barbera je reálný kandidát.


Sud a Barbera: přínos i riziko

Historicky byla Barbera bez taninové opory, což vedlo některé vinaře k použití nového dubu. Správně použitý sud:

  • dodá strukturu

  • zvýší komplexitu

  • zakulatí kyselinu

Nesprávně použitý sud však může:

  • přehlušit odrůdový charakter

  • dodat umělou tříslovinovou tvrdost

👉 Při slepé degustaci: tanická Barbera je často výsledkem sklepa, nikoli odrůdy.


Jak poznat Barberu při slepé degustaci – praktický návod

Ptejte se systematicky:

  1. Má víno tmavou barvu, ale měkké taniny?

  2. Je kyselina výrazná, šťavnatá, až „osvěžující“?

  3. Dominuje ovoce nad strukturou?

  4. Působí víno spíše vertikálně než objemově?

Pokud ano, Barbera je velmi pravděpodobná.


Barbera vs. Nebbiolo vs. Dolcetto

  • Nebbiolo: vysoké taniny, světlejší barva, komplexní aroma

  • Dolcetto: nižší kyselina, hořký závěr, měkčí struktura

  • Barbera: vysoká kyselina, nízké taniny, šťavnatost

Právě tato trojice tvoří základ piemontského myšlení o víně.


Proč Barbera dnes znovu patří mezi velká vína

Barbera není efektní. Není aromaticky okázalá ani strukturálně dominantní. Je ale neuvěřitelně upřímná. V dobrých rukou dokáže:

  • přesně vyjádřit terroir

  • nabídnout radost z pití i analytickou hloubku

  • fungovat u stolu lépe než většina červených vín

A právě proto dnes Barbera znovu získává respekt – nikoli jako „druhá volba“, ale jako svébytná a moderní klasika Piemontu.


➡️  🍷+ 🍽️ Barbera & jídlo. Objevte ideální párování

Rated 4 out of 5

Protože se jedná o dříve dozrávající odrůdu, je PINOT NOIR nejvíce pěstován především v chladných a mírných klimatických oblastech pro pěstování vína. Jedná se tedy o perfektní modrou odrůdu pro burgunské vinohrady, kde je základní víno velmi lehké, často s vysokou kyselinou a s tóny dubového sudu pro dodání struktury. Ovšem vína z lepších poloh v Côte d’Or jsou intezivnější a komplexnější – od delikatních a téměř květinových až po spíše tříslovinové a kořenité. Ve velmi chladných ročnících je zde riziko, a to především u níže položených vinohradů, že víno bude nevyzrálé s vegetativními tóny mokrých listů, kapusty.

V Evropě je pro svůj Pinot Noir proslavené německé Bádensko. Skvělý Pinot Noir samozřejmě najdeme i v České republice a na Slovensku, samozřejmě pod názvem Rulandské modré. Rulandské modré bylo zapsáno do státní odrůdové knihy od roku 1941 a aktuálně pokrývá asi 728 ha vinic (4 %).  V Čechách je nejvíc zastoupeno na Roudnicku, Mělnicku a Mostecku. Na Moravě tuto odrůdu nalezneme v menším zastoupení ve všech vinařských podoblastech. Původně se v Čechách odrůda nazývala Roučí, protože její hrozny připomínalo rouno berančí. Právě takto nazvané víno z vinařství Stapleton-Springer z Bořetic, patří mezi moravskou klasiku z této odrůdy. Do Čech ji údajně podle legendy přivezl Karel IV. z burgundského Chambertinu roku 1348.  

V Novém světě se nejkvalitnější Pinoty produkují v celé řadě regionů, např. Marlborough a Central Otago na Novém Zélandu, Yara Valley, australské regiony Mornington Peninsula a TasmánieLos Carneros a Sonoma v Kalifornii, Walker Bay v Jižní Africe nebo Casablanca Valley v Chile.

➡️ 🏆 Žebříček nejlepších Pinot noir Česka


Objevte ideální párování vína a jídla

➡️  🍷+ 🍽️ Pinot noir obecně & jídlo

➡️  🍷+ 🍽️ Pinot noir z Burgundska & jídlo


 

Rated 4 out of 5

CHIANTI CLASSICO DOCG pochází z tradiční centrální části z vyšších nadmořských výšek, což zpomaluje zrání hroznů, zachovává šťavnatou kyselinu a bylinné tóny. Typické je aroma a chuť třešní.

CHIANTI CLASSICO RISERVA DOCG musí zrát minimálně 24 měsíců a z toho alespoň 3 měsíce v láhvi. Je na rozhodnutí vinaře, zda-li bude víno zrát v dubovém sudu a kolik měsíců. V praxi ovšem drtivá většina RISERVA vín zraje v dubovém sudu před uvedením na trh.

Rated 3 out of 5
Rated 2 out of 5

Napsat komentář