Rozhovor: O Vinařství Václav

Tomáš Teplý, majitel rodinného Vinařství sv. Václav, se kolem roku 2006 rozhodl jako první obnovit zašlou slávu vinohradnictví v moravském Kurdějově. Ještě na přelomu tisíciletí zde nebyly téměř žádné vinice (kromě asi 2ha zahradkářů), ale v současnosti se již jedná o známou a vyhledávanou vinařskou obec. Před několika lety zde dokonce vysadil i toskánskou odrůdu Sangiovese. Jedná se zřejmě o nejsevernější vinice s touto odrůdou na světě. Malebně zvlněná krajina jižní Moravy, především v okolí Kyjova, bývá fotografy nazývána moravským Toskánskem. Ovšem cypřiše, stromy pro toskánskou krajinu tak typické, jsou vysazeny právě u Kurdějova ve vinici Díly, která je stěžejní pro produkci špičkových vín Vinařství Václav. Tomášova láska a inspirace Toskánskem je zde cítit na každém kroku. Pro někoho jde o bláznovství, pro jiného o skvělou vizi s ohledem na globální změnu klimatu. Vše rozsoudí čas a výsledná vína. Ovšem pokud bude místní Sangiovese tak skvělé jako svatováclavská vína z řad Supremus nebo Princeps, potom se vínomilci mají rozhodně na co těšit.

Obec Kurdějov byla z vinařské mapy České republiky kompletně vymazána. Po totálním odsunu německého obyvatelstva po 2. světové válce, byly původní vinice vyklučeny, a tím byl ráz zdejší krajiny zásadně změněn. Podařilo se nám je však, i s dalšími přibývajícími vinaři vrátit zpět.

Jaká je Vaše první životní vzpomínka na víno?

Nikdy na to nezapomenu. Když jsem jako student prvního ročníku vysoké školy šel natáhnout tátovi jeho druhák z demižónu, tak se mi podařilo zlomit koštýř (smích).

Cypřiš ve vinici téměř nedělá stín, resp. stín je jen chvilkovou záležitostí.

Které víno je tím nejlepším, které jste ve svém životě ochutnal a proč?

Nikdy jsem nepil velmi drahá vína. Při návštěvě toskánské apelace Bolgheri mě neoslovila ani předražená Sasiccaia. Přijde mi, že u vín z Bordeaux nebo Bolgheri drhne poměr cena-výkon. Baví mě téměř každé Montalcino, především vzpomínám na Brunello de Montalcino od Ference Máté. Natolik mě uchvátilo, že jsem se nakonec rozhodl odrůdu Sangiovese vysadit i u nás. Ference mi při tom hodně radil. Prošel si totiž stejnými kotrmelci jako já, a to s vinařinou začal ještě v pozdějším věku než já.

Občas se stalo, že mi toskánští vinaři tvrdili, že Sangiovese bude v současnosti více fenologicky zralé na Moravě než v Toskánsku, kde je již ve vinici příliš rychlé a brzy přezrává.

Jak byste popsal počátky Vašeho rodinného vinařství?

V protokolech o vizitaci lánů panství hodonského z roku 1673 bylo v kurdějovském terroir evidováno 33 viničních tratí. Ještě před druhou světovou válkou na zdejších svazích pěstovali hrozny sudetští Němci, ale po jejich odsunu se vinařská tradice odsud vytratila. Můj sen o vlastní vinici se zrodil v roce 2006, kdy jsme našli právě obec Kurdějov – krásné místo, dlouhé slunné stráně, bohatá fauna a flora a nikde žádné vinohrady. I jiní vinaři se do Kurdějova chystali vysadit vinice, ale nakonec se zalekli složitých majetkových struktur. Téměř na každém pozemku zde byla desetimetrová nudle s několika vlastníky. Uspěli jsme díky tehdy probíhající pozemkové úpravě. Původně jsme chtěli určité pozemky pouze zcelit a vydělat na přeprodeji půdy. Přidanou hodnotou nám měl být pohled na vinice. Nicméně poté co jsem dal dohromady tyto pozemky, tak jsem již prodávat tak moc nechtěl. Toužil jsem být u toho až začnou zdejší vinice zase plodit. Asi polovinu ploch jsme prodali dalším dvěma vinařstvím (Gurdau, Ebenberg) a v roce 2013 jsme se do toho obuli a vysadili první vinice. Byla to naše šance a výzva. Postupně sem začali přicházet další vinaři.

Začali jsme se učit dělat víno. Po celou dobu si řídím péči o vinohrady téměř sám. Ve sklepě nám určitou dobu trvalo než jsme dosáhli požadované kvality. Před čtyřmi roky přišel nový sklepmistr Petr Vacenovský, který kvalitu našich vín zásadně zlepšil a posunul.

Jak jste vlastně objevil vinařský potenciál obce Kurdějov?

Postavili jsme si v Kurdějově dům, protože jsme chtěli bydlet u lesa, ale blízko Hustopečí, odkud pocházím. Když jsme se sem nastěhovali, tak se zde pěstovala především kukuřice a řepka. Dnes je v Kurdějově kolem 50 ha vinic a věřím, že jich brzy bude dvojnásobek. Na druhou stranu cena půdy je v současnosti hodně přemrštěná – někdy až 200 Kč/m2, což už se snad ani nemůže vyplatit. Je zde však ještě spousta různých pozic na volných svazích, především se severnější expozicí a věřím, že na ně ještě přijde správný čas a bude se jednat o špičkové polohy.

Jako vinohradník o výsledném víně neustále přemýšlím - od prací ve vinici až po sklep.

Jak jste získal potřebné enologické znalosti a dovednosti?

Když něco neumím, tak se zeptám odborníků. Když žádné odborníky neznám, tak si je najdu. Po několika přešlapech jsem skončil u těch správných expertů. Několikrát jsem se dostal k legendě moravského vinařství panu Peřinovi. Měl jsem nastřažené uši, a to co mi řekl, jsem dodnes nezapomněl. Hodně mi pomohl i pan Kudelňák, vinohradník pana Michlovského, který mi práci ve vinohradě vysvětloval logicky. Těch lidí bylo a je hodně. Nesmím zapomenout na Štepána Hluchého, který nám ukázal, že lze vinice udržet zdravé v BIO režimu, Pavla Filipovszkého – vinaře, který se o svoje zkušenosti uměl podělit, Mike Mazey – náš enologický poradce, Vilém Kraus, agrotechnika a výběr sazenic, doc. Rafael z italské vinařské školky Rauschedo. Hodně a vlastně nejvíc mě nebo nás všechny, naučil sám vinohrad a sklep. Když uděláte chybu, tak se to velmi brzy projeví. Z vlastních chyb se učí nejlépe.

Ve Vašich vinicích najdeme 10 odrůd, není to moc? Podle čeho jste je vybírali?

Deset odrůd je hodně, ale my jsme měli o Kurdějově jako bývalé vinařské obci jen omezené informace. Nic jsme nevěděli o dříve pěstovaných odrůdách a už vůbec nic o tom, jaké odrůdy zdejšímu terroir sluší. Vycházeli jsme tedy opravdu jen z historických pramenů. V 19. století tvořil Pinot noir až 60% výsadeb v českých zemích a před 2. světovou válkou to bylo 36%. Uvažovali jsme tedy především o pinotových odrůdách. Občas se usmívám, když slyším jaké odrůdy by měly být u nás preferovány. Za mě je to jasné – Pinot Noir. Ovšem prvními vysazenými odrůdami byl Riesling, Pálava a Sauvignon blanc. Teprve ve druhé fázi, o rok později v roce 2014 jsme se pustili do modrých odrůd – volba Pinot noir byla jasná, a přidali jsme k němu i bílé odrůdy Pinot Blanc a Pinot Gris. Dále jsme se rozhodli i pro Frankovku, Cabernet Sauvignon a Merlot – tedy odrůdy, které jsou úspěšné na západ i jih od nás.

Z Vašich vinic přímo čiší inspirace italským Toskánskem. Jak vznikla myšlenka vysadit toskánskou odrůdu Sangiovese na Moravě?

Mám rád především oblast Montalcino, a tak jsem o pěstování Sangiovese uvažoval. Když jsem tamním vinařům řekl, jak mi obvykle dozrává Cabernet, tak mi Sangio do mých vinic jen doporučili. Dokonce občas dodávali, že na Moravě bude výsledné víno možná více fenologicky zralé, protože v Toskánsku jej poslední roky sklízí výrazně dříve, aby si uchovalo tolik potřebné kyseliny a nižší cukr. Když totiž hrozny Sangiovese přesáhnou cukernatost 25-26°, obsahuje výsledné víno příliš alkoholu, což není v současnosti žádoucí.

Stejně jako to dělají v Toskánsku, vedeme révu na Cordon, čípky jen nahoru a dva letorosty na 1-2 hrozny. Je to sice “lakomé” vedení, ale hrozny pak stojí za to. Dokonce jsme vysadili Sangiovese, které zde roste jako by tu bylo doma v Toskánsku. Letos bude první sklizeň. Původně jsem chtěl nejprve zkusit rosé, ale nakonec budeme chtít vyzkoušet vyrobit ihned červené víno z velmi redukované sklizně. Ještě uvidíme. Když jsme byli s Mikem Mazeyem, Petrem Očenáškem a synem Tadeášem vybírat sazenice “Sangio”, tak jsme si z vybraných klonů blendovali na zkoušku “Brunella” ve Friulli. Ředitel místní školky nás upozornil, že do každého správného Brunella patří i 1-2% odrůdy Marselan (což nakonec není ani pravda), a tak jsme jej přikoupili také asi 350 hlav, což je tak na jeden až dva sudy vína.

Marselan je modrá francouzská odrůda vinné révy, která je křížencem Cabernet Sauvignon a Grenache. Poprvé byla vyšlechtěna v roce 1961 Paulem Truelem poblíž francouzského města Marseillan. Réva se pěstuje převážně v Languedocu.

Brunello bylo kdysi považováno za odlišnou odrůdu vinné révy, ale ve skutečnosti je to klon oblíbené italské odrůdy Sangiovese. Brunello, kterému byl v roce 1980 rovněž udělen status DOCG, musí být vyrobeno ze 100 procent hroznů Sangiovese.

David Krystýnek

Zakladatel a Head-sommelier

GourmetSpirit.cz

Podle čeho jste se rozhodoval, kde vysadit jednotlivé odrůdy?

Původní projekt mi vypracovali studenti MENDELu. Když jsem jej ovšem ukázal panu Kudelňákovi, tak jsem tuto projektovou dokumentaci vyhodil. Následně jsem skončil do Agroprojektu v Brně, kde už seděli staří praktici. Nakonec jsme ale stejně vysazovali jednotlivé odrůdy podle Kudelňákových rad.

Jaký je produkční mix Vašich vín?

Nejpozději do pěti let budou červená vína tvořit více než polovinu naší produkce. V současnosti máme produkční kapacitu cca 40 tisíc lahví ročně – 60% tvoří bílá vína. Letos tento poměr může hodně ovlivnit naše rozhodnutí, zda-li ze Sangiovese uděláme červené víno nebo rosé.

Jak byste popsal Vaše produktové řady?

Naše produktové řady vycházejí z latinského vinařského titulu knížete sv. Václava – “Supremus Magister Vinearum” (tj. Nejvyšší správce vinic). Vína řady Magistr zrají pouze v nerezových nádobách a uchovávají si svůj svěží odrůdový charakter a jsou pod šroubovým uzavěrem. Řada Magistr představuje zhruba 85% produkce u dané odrůdy. Řada Supremus obvykle zraje asi 10 měsíců v dřevěných sudech barrique, v kterých pravidelně promícháváme kvasinky s vínem (battonage) – taková vína označujeme jako sur-lie. Nejlepší komponenty z řady Supremus v mimořádných ročnících se nechají zrát v dřevěných sudech ještě další rok a na trh je uvádíme pod označením “Princeps”, což znamená latinsky “kníže”, tedy jeho nejvyšší šlechtický titul. Samozřejmě vyšší řady Supremus a Princeps jsou pod korkovým uzávěrem.

Na jaké Vaše víno jste nejvíce pyšný?

Princeps Pinot Noir 2020. Vždy jsme chtěli, aby Pinot noir byl naší preferovanou odrůdou. Myslím, že i díky tomuto mimořádnému vínu se nám to podařilo.

Žebříček nejlepších vín Pinot Noir | Rulandské modré Česka

Zjistit více

Jak byste popsal terroir Vašich vinic?

Jedná se vlastně o nejsevernější výběžek tzv. panónského klimatu (pozn. GourmetSpirit.cz: smíšení oceánského a kontinentálního klimatu, které je známé mrazivými zimami a horkými léty s celoročně nízkými srážkami). V Kurdějově vlastníme vinice na dvou tratích. Stará Hora má jihovýchodní expozici ve velmi prudkém svahu. Ostatní plochy jsem předal firmě, která prodává vinohradnickou techniku, a zdejší komplikovaný terén s bočními náklony, jí vyhovuje při její prezentaci. Naše nejlepší vinice jsou ve viniční trati Díly. Kurdějov je vlastně údolí, kterým dole protéká potok. Úrodná hlína již z kopcovitých vinic ztekla. Zdejší spraše a jílovité písky mají vyšší obsah vápence, což ve hroznech zachovává vyšší obsah kyselin. Zdejší biodiverzita je ohromná – dokonce nám ve vinicích rostou i orchideje a nyní již i mandloně a olivovníky.

Jaký máte postoj k biodynamickým postupům ve vinici, popř. i ve sklepě?

Prvotní motivací pro bio postupy v našich vinicích byla snaha o omezení chemických postřiků z pásového traktoru, které jsou velice nepříjemné pro jeho obsluhu. Začali jsme používat biopostřiky. Naše vinohrady jsou certifikovány jako BIO. Enolog Petr Vacenovský si naše hrozny v BIO režimu nemůže vynachválit, protože neobsahují žádné škodlivé látky (kromě přirozeného velmi nízkého obsahu síry), které by mu komplikovali život ve sklepě.

Určité části vinice jste vysadili v úzkém sponu, který přináší skvělou kvalitu hroznů, ale je velmi náročný na viniční práce. Jak ten nápad vznikl?

Tento způsob výsadby mi poradil již zmiňovaný pan Kudelňák. Tehdy mi řekl: “Zapomeň na široký spon a velký traktor, úzké vinohrady budou trendy.” Když jsme měli vinohrad čerstvě vysázený, tak přišly přívalové srážky, které nám značnou část keřů a mnoho Tater hlíny spláchly dolů ze svahu. Tehdy jsem to chtěl vzdát, ale nakonec jsem vydržel. Vše jsme opravili a pustili jsme se do toho znovu. Jakmile došlo k zatravnění svahu, tak byla vinice již stabilní. Ve spodní části vinice je Pálava, poté asi 10 tisíc sazenic Ryzlinku rýnského a nahoře je Sauvignon.

Zajímavostí zdejších vinic je pěstování některých odrůd vinné révy v úzkém sponu. Vinice jsou vysázeny do řádků úzkých 130 cm, s patrem hroznů ve výšce 35 cm. Na jeden hektar se tak vejde až 10 000 sazenic. Hustě vysazené keře révy si navzájem konkurují, a to nutí kořeny révy hledat vodu a živiny v hloubkách až několika desítek metrů. Do hroznů se tímto způsobem dostanou z nižších pater půdy další minerální látky a hlavně keře se stabilizují i pro období sucha. V úzkém sponu se pěstuje Pálava, Riesling, Sauvignon Blanc, a také Saphira, kterou pěstují tímto způsobem možná jako jediní na světě. Tato technika pěstování je velmi náročná. Vyžaduje speciální úzké stroje, ale především práci na kolenou a ohnutá záda. Výsledek však stojí za to.

Kmínek je nízko u země, a tak bylo těžké najít pracovní sílu, která by zde chtěla pracovat. Ze začátku jsme všechno dělali sami. Další vinice jsme již vysadili ve standardním sponu (2,2m). Pracovní síla tak mohla ob den střídat práci ve vinicích s úzkým sponem a širším sponem. V každém případě jsme museli investovat do vinohradnické techniky. Ovšem i práce s pásovými stroji není jednoduchá – v létě je na nich velké vedro a při “šplíchání” je třeba nosit respirátor. Je to zkrátka dřina, ale projeví se to na kvalitě hroznů.

Síra má ve vinařství své místo, ale musí se s ní citlivě zacházet.

Jaká je vlastně filosofie výroby Vašich vín?

Naše filosofie je poměrně jednoduchá. Neustále o výsledném víně přemýšlíme. Každý ročník vína vzniká již před koncem předchozího roku, kdy se vinohrad začíná stříhat a formovat s ohledem na další rok. Jako vinohradník vždy přemýšlím, jak moc byl vinohrad stresovaný suchem apod. nebo naopak byl v komfortu. Vždy vím, jak kvalitní hrozen jsem sklidil, a podle toho se rozhodujeme, jak s ním nejlépe pracovat ve sklepě. Hrozen nikdy neznásilňujeme.

Jak globální oteplování ovlivňuje podmínky pro pěstování révy?

Je zřejmé, že se klima mění. Moc nad tím ale nepřemýšlíme a naši práci tomu nepřizpůsobujeme. Ale i s ohledem na stále častěji teplejší a sušší ročníky sbíráme hrozny u jedné odrůdy na třikrát, někdy i čtyřikrát. Hrozny potom mají samozřejmě jiný stupeň fenologické zralosti, cukru i kyselin. Následně zrají v oddělených nádobách, ale harmonické a mnohovrstevnaté finální víno zajistíme blendováním jednotlivých šarží dohromady. Získáme tak širší aromatickou a chuťovou paletu výsledných vín. Zároveň tím postupně odlehčujeme keř révy a sbíráme zdravé hrozny i na konci tažňů, které jsou jinak citlivější. Ruční sklizeň je tedy u nás nutná samozřejmost.

Jak reagujete na častý názor, že na Moravě nelze za rozumné peníze, vyrobit vynikající červené víno?

Otázkou je, co to jsou rozumné peníze. Aby se dalo vyrobit dobré červené, je potřeba mít správný vinohrad. Je potřeba se o něj správně starat, keře příliš nezatěžovat, případně je včas odlehčit Takový hrozen je pochopitelně dražší. Je potřeba kvasit víno ve správných nádobách, pracovat s náležitou technologií a mít i kvalitní dřevěné sudy, které odpovídají kvalitě sklizených hroznů. Doba zrání vín je samozřejmě delší. Takové víno ve finále dáte pod kvalitní korek za 15Kč, a ne pod šroubový uzávěr za 2Kč. To vše se samozřejmě projeví na výsledné ceně. Podle mě by cena dobrého moravské červeného vína měla začínat na hranici 400 korun a výše. Nižší cena znamená, že vinař sám sebe podvádí, nebo již cenou vlastně upozorňuje konzumenta, že správnou kvalitu očekávat nemůže.

Čím si myslíte, že jsou Vaše vína unikátní?

Unikátní je původ našich vín. Obec Kurdějov byla z vinařské mapy České republiky vymazána, ale podařilo se nám ji tam zpět vrátit. A výsledná vína i námi zvolené odrůdy nám potvrzují, že to bylo správné rozhodnutí. Ale nepopírám, že bude trvat ještě desetiletí než přesně zjistíme, které odrůdy jsou v místním terroir opravdu ty nejlepší.

Jak se Vám daří Vaše vína exportovat?

Zatím exportujeme jen v omezené míře, především na Slovensko a do Nizozemí, ale není to nic zásadního.

Jak se díváte na biodynamické postupy ve vinici a ve sklepě?

Naše vinice jsou certifikovány BIO, což je patrné i na biodiverzitě v našich vinicích. Zdravý hrozen je základ. Všechny naše vinice jsou proto certifikované v režimu BIO. Jsme rádi, že jsme se rozhodli jít touto složitější a náročnější cestou. Dnes vidíme, že to byla cesta správná. Díky tomu sklízíme hrozny, které nepřišly do kontaktu s nežádoucí chemií, ale pouze s bio prostředky. Chráníme tedy keře a hrozny pouze na povrchu. Jakmile spadne větší množství srážek, musíme vše opakovat. Na rozdíl od konvenčního a integrovaného vinohradnictví nejde BIO ochrana do buněčné struktury. Naše vinohrady bez chemických hnojiv, pesticidů, posílené výsevem kvetoucích bylin, jsou krásné na jaře i v zimě. A asi nejkrásnější na podzim, kdy si do sklepa přivezeme zdravý hrozen, s kterým se skvěle a jednodušeji pracuje našemu sklepmistrovi Petrovi.

O certifikaci Demeter neuvažujeme. Stále jsem přesvědčen, že charakter vína není dán pouze místem původu, ale i přístupem, invencí a především myšlenkou vinaře, co vlastně chce svým vínem zákazníkovi sdělit. Osobně beru tuto naturalistickou metodu výroby jako pouze marketingovou záležitost. Upřímně mi vadí rozdělování vína na ta správná, kalná, přírodní a ta ošklivá, čistá, konvenční. Osobně nevím, v čem je Pet-nat o cokoliv přírodnější než sekt vyráběný klasickou metodou. Každopádně u nás pracujeme především s hroznem jako takovým a teoreticky by i spousta našich vín mohla být označována těmito naturálními a biodynamickými přízvisky. Nicméně mám radost, že to na našich vínech není absolutně znát a vždy, i když víno třeba není vůbec čiřené ani filtrované, to ve sklence není vůbec negativně poznat a naše víno si tak můžete vychutnat v jeho nejčistější podobě.

Jak pracujete ve vinařství se sírou?

Minimální množství síry si již přivezeme do vinařství v našich hroznech, stejně jako ostatní. Je evidentní, že síra má ve vinařství své historické místo. Se sírou se již pracovalo ve starověkém Egyptě. Ale musí se s ní citlivě zacházet. Samozřejmě vína siříme nepatrně při láhvování. Obecně se snažíme se sírou šetřit a dát vínu jen v nutném množství. Vína zrající v sudech barrique mají síry ještě méně. Suchá nerezová vína mají celkový obsah síry do 100 mg/l. Samozřejmě pouze u polosladké Pálavy je obsah síry vyšší, abychom víno s vyšším zbytkovým cukrem zastabilizovali.

Množství celkové SO2 je dáno zákonem č. 152/05, takto

U ostatních vín platí hranice 5 g/l zbytkového cukru a hodnoty max. množství veškerého SO2, jsou sníženy o 30mg/l (např. pozdní sběr s cukrem větším než 5g/l může mít max. 270 mg/l síry).

Dobrovolný limit pro tzv. Autentická vína

siřičitany max. do 100mg/l
na některých festivalech autentických vín do 70mg/l

Používáte k nastartování fermentace původní nebo komerční kvasinky?

Využíváme jak selektované kvasinky, tak i různě dopředu dělané zákvasy. S tímto postupem se snaží pracovat syn Tadeáš, následně vybere zákvas, který se mu nejvíce líbí a tímto infikuje patřičný mošt. V případě selektovaných kvasinek jde vždy o neutrální, tj. stejnou kvasinku aplikujeme na Sauvignon a stejnou na Ryzlink. Vína v sudech jsou fermentována spontánně. Ještě nás čeká spousta práce a zkoušení.

Jak pracujete s dřevěnými sudy?

Práce se sudy jsme změnili před dvěma roky na rady našeho externího poradce Mika Mazyho. Pracujeme s dubovými sudy pouze u produktových řad Supremus a Princeps. Především využíváme středně vypalované sudy z francouzského dubu od slavného bednářství Francois Frerés. Necháváme si v omezené míře vypalovat i čela sudů. Volíme dva druhy zrání dřeva – Exclusive nebo Rare. Bílé odrůdy zrají někdy i v sudech Icone Blanc od Seguine Morau. Většina sudů jde po prvním a druhém plnění pryč, což je poměrně drahá záležitost. V omezené míře používáme i starší dřevo.

Co je cílem blendování - dosáhnout co nejvíce konzistentího stylu napříč ročníky nebo ukázat harmonii a komplexnost vína?

Naším cílem u vín z nerezu, tedy u řady Magistr, je udělat co nejlepší víno v daném ročníku, které je v daný okamžik dobře umístitelné na trhu. U červených a bílých vín ze sudu, tedy u řad Supremus a Princeps, jsme se postupně snažili přejít od tzv. novosvětského k evropskému stylu blendování. Naše vína byla dříve některými odborníky právě k novosvětským vínům přirovnávána. Myslím, že se nám tento přerod postupně daří.

Jste příznivcem snoubení vína s jídlem?

Rozhodně ano. Kdybych měl čas a prostor, tak bych se tomu věnoval víc. Baví mě to, především když jsme na cestě za vínem po Evropě.

Máte nějakého nástupce, kterému chcete vinařství předat?

Asi před pěti lety jsem začal vnímat, že můj syn Tadeáš má docela dobrou, možná dokonce skvělou sensoriku. Začali jsme ho posílat na různá školení. Nadchlo ho to. Studuje na MENDELu vinařství už čtvrtým rokem a vše nasvědčuje, že z něj bude vinař. Když má čas, tak Petrovi Vacenovskému ve vinařství pomáhá a dnes již i do mnoha věcí aktivně zasahuje a má na starosti. Až univerzitu dokončí, tak bude muset ještě vyrazit za zkušenostmi do světa, možná i na delší dobu. Těším se, až mu vše kolem vinařství předám.

Jaké jsou Vaše ambice? Co je Vaším vinařských cílem a snem?

Připravujeme stavbu areálu nového vinařství přímo ve vinicích se skleněným průhledem na celou technologickou část (do zpracování, do tankárny, archívu atd.), aby bylo vše z návštěvnické části krásně vidět. Nové vinařství bychom chtěli mít postavené do 3-5 let. Takové vinařství se už ale nebude jmenovat Václav. Založili jsme nové vinařství Johannis, které již patří mému synovi Tadeášovi. Táďa již dnes tvoří pod touto značkou omezené šarže vín, jde ovšem jen o vína do technologického archivu, nikoliv zatím na prodej. V současnosti pracujeme s 11 odrůdami, ale Tadeáš chce pracovat pouze se čtyřmi až šesti (Pinot blanc, Sauvignon, Riesling atd.), přičemž stěžejní odrůdou bude Pinot noir. Plánujeme ještě vysadit dalších 5ha vinic na, dle mého soudu, fantastické poloze u Bojanovské Staré hory. Snad se mi podaří propašovat ještě vysazení dalšího Sangiovese (smích).

Chtěl bych také, abychom se naučili pracovat s pár vybranými odrůdami a zároveň trochu jinak než je na Moravě běžné. Hodláme se také nadále posunout v blendování vín. Inspirace v zahraničí, zkoušení nových postupů je samozřejmostí. Bude ještě asi pár let trvat, než se stylově usadíme. Nicméně již začínáme tušit, jakým směrem se hodláme ubírat. Zadání je jasné, vyrobit co nejlepší víno z kurdějovských vinic, bez ekonomického omezení.

Děkuji za rozhovor. Ať se Vaše sny stanou skutečností.

Vinařství sv. Václav

Malé rodinné vinařství tvoří spičková vína v unikátním terroir obce Kurdějov

Přečíst článek

Najdete nás také

Rozhovor: Tomáš Teplý, majitel rodinného vinařství Václav, obnovil vinařskou tradici v Kurdějově

Vinařství Václav – Princeps Pinot Noir 2020, suché Mimořádné a mnohovrstevnaté víno ve vůni i chuti – Top 5 Rulandské modré Česka posledních let

Vinařství Václav – Princeps Cabernet Sauvignon & Merlot 2020 Skvělá interpretace klasických Bordeaux odrůd z moravského Kurdějova – Top 30 Cabernet cuvée Česka posledního desetiletí

Vinařství Václav – Princeps Sauvignon Blanc sur-lie 2021 Top 10 Sauvignon Blanc Česka, který zrál v nových sudech barrique do překrásné komplexnosti

Vinařství Václav – Supremus Sauvignon Blanc sur-lie 2021 Top 10 Sauvignon Blanc Česka, který zrál v nových sudech barrique do překrásné komplexnosti

Vinařství Václav – Supremus Pinot Gris sur-lie 2021 Nejlépe hodnocené Rulandské šedé Česka pro rok 2023