Japonská miso pasta nebo polévka: Jaké nápoje se k ní hodí?

Miso pochází z Japonska a jde o kvašenou pastu ze sójových bobů, fermentované rýže, pšeničné nebo ječné mouky a fermentačního činidla koji (obsahujícího kulturní plíseň Aspergillus oryzae). Liší se také podle délky fermentace (od několika dní do několika let) a také obsahu soli. Může mít různou barvu, od bílé, přes žlutou, červenou až po hnědou či černou a rozlišujeme celou řadu druhů misa (Shiro, Hatcho, Mugi…). Miso pasta se používá jako výborné dochucovadlo. Podobně jako další kvašené výrobky obsahuje onu pátou chuť umami. Miso je skvěle stravitelné. Díky fermantaci jsou zde bílkoviny částečně rozloženy do aminokyselin, miso obsahuje celou řadu vitaminů, minerálů a také enzymů. Aby se zachovaly biologicky aktivní látky, přidáváme miso až ke konci tepelné úpravy jídla. Miso vydrží díky přirozené konzervaci kvašením a obsahu přidané soli až několik měsíců, ale po otevření se musí uchovávat na chladném místě. Jaké nápoje se k pokrmům z miso pasty hodí? Asi vás nepřekvapí, že doporučím sake. Ale pokud jej nemáte po ruce a nebo preferujete víno – jaké vybrat?

Doporučené nápoje k miso nebo miso polévce

5/5

Dokonalé! Svatý grál, který chce většina gourmetů zažít! 

4/5

Skvělé velmi často doporučované snoubení!

3/5

Doporučované párování mnoha sommeliéry.

2/5

Netradiční snoubení, které může příjemně překvapit.

vyhnete se

Vyhněte se!

3/5
2/5

V mladých vínech naleznete aroma a chuť citrusů a peckového ovoce, někdy s tóny bílého pepře. Zráním v sobě rozvinou aroma medu a toastu. Většina vinařů fermentuje a nechává vína zrát v nerezových tancích, ovšem staré dubové sudy jsou také často využívány a někteří producenti dokonce nechávají zrát čast svých nejlepších vín v nových sudech barrique.

Největším producentem Veltlínského na světě jsou vinaři z Rakouska (přes 60%). Na 2. místě je Slovensko. Čeští vinaři jsou 4. na světě, protože se jedná o nejpěstovanější odrůdu révy vinné v ČR. Na Moravě je nejvyhlášenější Znojemsko, kde se nejtypičtější Veltlíny na dobrých polohách  projevují vůní s muškátovým nádechem nebo mandlovými tóny. V chuti jsou svěží, kořenitá, pepřnatá a minerální.

2/5
2/5

Protože se jedná o dříve dozrávající odrůdu, je Pinot Noir nejvíce pěstován především v chladných a mírných klimatických oblastech pro pěstování vína. Jedná se tedy o perfektní modrou odrůdu pro burgunské vinohrady, kde je základní víno velmi lehké, často s vysokou kyselinou a s tóny dubového sudu pro dodání struktury. Ovšem vína z lepších poloh v Côte d’Or jsou intezivnější a komplexnější – od delikatních a téměř květinových až po spíše tříslovinové a kořenité. Ve velmi chladných ročnících je zde riziko, a to především u níže položených vinohradů, že víno bude nevyzrálé s vegetativními tóny mokrých listů, kapusty.

V Evropě je pro svůj Pinot Noir proslavené německé Bádensko. Skvělý Pinot Noir samozřejmě najdeme i v České republice a na Slovensku, samozřejmě pod názvem Rulandské modré. V Čechách je nejvíc zastoupeno na Roudnicku, Mělnicku a Mostecku. Na Moravě tuto odrůdu nalezneme v menším zastoupení ve všech vinařských podoblastech. Rozhodně doporučuji skvělá vína z Vinařství Trávníček & Kořínek, APRI z Hnanic, Knížecí vrch. Původně se v Čechách odrůda nazývala Roučí, protože její hrozny připomínalo rouno berančí. Právě takto nazvané víno z vinařství Stapleton-Springer z Bořetic, patří mezi moravskou klasiku z této odrůdy.

V Novém světě se nejkvalitnější Pinoty produkují v celé řadě regionů, např. Marlborough a Central Otago na Novém Zélandu, Yara Valley, australské regiony Mornington Peninsula a Tasmánie, Los Carneros a Sonoma v Kalifornii, Walker Bay v Jižní Africe nebo Casablanca Valley v Chile.

2/5

Napsat komentář